Letoun primárně slouží pro vedení vzdušného boje. Pozdější verze mají bojové spektrum rozšířené o ničení pozemních, případně námořních cílů.
Drak je zhotoven z lehkých kovů, menší podíl umělohmotných kompozitů. Dolnoplošník s výrazně prodlouženým přechodem křídlo-trup až na úroveň pilotní kabiny. Lichoběžníkové křídlo s šípovitostí náběžné hrany 73,5°. Dvojitá svislá ocasní plocha. Vstupní otvory přívodu vzduchu jsou umístěny na spodní části trupu. Pro zamezení možnosti nasátí cizího předmětu při startu a přistání se vstupní otvory v této fází zavírají. Vzduch je pak nasáván štěrbinami na horní ploše prodloužené přechodové náběžné hrany křídla. Letoun je vybaven katapult. sedačkou KM-36D fungující při nulové výšce i nulové dopředné rychlosti. Elektronické vybavení zahrnuje především radiolokátor N019, který je schopný sledovat cíle i ve spodní polosféře a navádět na ně PLŘS. Výraznou novinku představovalo použití pasivního optoelektronického systému pro vyhledávání a sledování cílů na kratší vzdálenost, který je umístěný v levé horní části přídě před pilotní kabinou. Pilot má kromě průhledového displeje k dispozici i přilbový zaměřovač pro označování cílů pro PLŘS s IČ samonaváděcí soustavou.
Pohonnou jednotku tvoří dvojice turbodmychadlových motorů RD-33.
Pevnou výzbroj tvoří jeden kanon ráže 30 mm se zásobou 180 kusů munice. Další výzbroj se zavěšuje na celkem šest podkřídlových závěsníků. Pro boj se vzdušnými cíli slouží dvě PLŘS středního dosahu s radiolokačním naváděním R-27R, nebo dvě R-27T s IČ naváděním, a čtyři R-60MK krátkého dosahu s IČ naváděním.Letoun může být vybaven i celkem šesti velmi výkonnými PLŘS R-73 krátkého doletu s IČ naváděním. K ničení pozemních cílů lze použít konvenční pumy o hmotnosti 250 kg, kontejnerové pumy, a neřízené rakety až do ráže 240 mm.
Základní TTD
| Délka | 17,32 m ( solo ), 17,42 (UB-dvoumístná verze) |
| Šířka | 11,36 m |
| Výška | 4,73 m |
| Rozvor kol | 3,65 m |
| Rozchod kol | 3,09 m |
| Úhel vysunutí slotů | 20° |
| Úhel vysunutí klapek | 25° |
| Úhel vyklonění směrovky | ± 25° |
| Úhel vyklonění křídýlek | ± 20° |
| Vzletová hmotnost | 18 tun ( + rakety 15 tun ) |
| Dostup | 18 km |
| Dolet | 2100 km |
| Bojový dolet | 710 km |
| Rozjed bez FORSÁŽE | 600 - 700 m |
| Rozjezd s FORSÁŽÍ | 250 - 350 m |
| Dojezd s padákem | 650 - 750 m |
| Dojezd bez padáku | 900 - 950 m |
| Minimální rychlost | 350 km/h |
| Překročení "M" | za 8,7 s |
| Minimální poloměr zatáčky | 450 m |
Verze
- MiG-29A - základní bojová verze (izdelenije 9-12)
- MiG-29UB - cvičně bojová dvoumístná verze (izdelenije 9-51)
- MiG-29S - verze s vylepšeným zbraňovým vybavením schopná nést až 3800 kg protizemní výzbroje, nebo 6 PLŘS R-77 s aktivním RL naváděním
- MiG-29SD - verze velmi podobná předcházející s odlišnostmi v elektronickém vybavení, a s novým aktivním rušícím systémem
- MiG-29SE - exportní verze typu MiG-29S
- MiG-29SM - verze s novým víceúčelovým radiolokátorem rozšířená o vyšší schopnosti v ničení pozemních cílů přesně naváděnou municí
- MiG-29SMT - Zevně se vyznačuje se vyboulenou přídavnou nádrží o obsahu 1880 l za kabinou pilota. V kabině jsou zabudovány 2 velké a 2 malé multifunkční displeje. FBW řízení je digitální, trojnásobně zálohované. Je přidán systém družicové navigace. Ovládání letounu a zbraní je založeno na koncepci HOTAS. Letoun je vybaven zařízením na doplňování paliva za letu, počet podkřídlových závěsníků byl zvýšen na 8. Na tuto verzi - standart má být přestavěna podstatná část MiG-29 ruské armády - mluví se okolo 200 ks. (izdelenije 9-17)
- MiG-29UBT - dvoumístná verze, už ne cvičná. Obdobně prochází modernizací i dvojmístná verze, přičemž 2.pilot bude zastávat funkci operátora zbraňových systémů. Letoun má mít pokročilý RL OSA-2 s fázovanou anténou. Z původně cvičného stroje bez RL se tak má stát úderný letoun, srovnatelný se Su-30MK (izdelenije 9-51)
- MiG-29M - moderní verze s částečně rekonstruovaným drakem, upraveným radiolokátorem, pilotní kabinou se třemi displeji, elektroimpulsním řízením, výkonnějšími motory RD-33K s max. tahem po 86 kN a prodlouženou životností, vylepšeným IČ pasivním systémem, zvětšenou vnitřní zásobou paliva, celkem devíti závěsníkypro nesení 4500 kg výzbroje a dalšími úpravami (izdelenije 9-15)
- MiG-29ME - exportní provedení typu "M", pro které se používalo i označení MiG-33
- MiG-29K - jako verze "M", ale se sklopnými křídly, záchytným hákem, a zesílenou konstrukcí. Zejména pro letadlové lodě (izdelenije 9-31)
- MiG-29 Sniper - Nová koncepce, založená na podstatných změnách v elektronickém vybavení tak, aby odpovídala standartu NATO - norma ICAO. Úpravy se provedly ve spolupráci firem DASA (Německo), Elbit Systems ( Izrael), a Aerostar (Rumunsko). Má nový radiokomunikační systém, nový palubní počítač, navigační systém GPS. Velmi zajímavou věcí je, že letoun může nosit jak ruskou, tak i západní výzbroj. Některé změny byly provedeny i na multifunkčních displejích, a systému řízení HOTAS.
Bojové nasazení
- Perský záliv (1991)
Válčil na straně Íráku - 5 jich bylo sestřeleno americkými F-15 C. Všechny sestřely jsou nejisté, neboť byly provedeny na středních vzdálenostech (kolem 20 km) střelami SPAROW a tak nebylo možno cíl vizuálně identifikovat.
Napropti tomu írácká strana prohlašuje, že jejich MiGy-29 sestřelily několik spojeneckých letadel včetně jednoho britského Tornáda. - NATO x Jugoslávie (1999)
Jugoslávské letectvo používalo MiG-29. Na jejich konto je přičítán sestřel "neviditelného" bombardéru F-117 a americké F-16C. - Eritrea x Etiopie (2000}
16.května 2000 byl sestřelen eritrejský MiG-29A etiopským Su-27 poté, co narušil vzdušný prostor Etiopie.
